Předmluva

Předkládaný text vznikl na základě diplomové práce s názvem „Zlatý věk americké science fiction“, již jsem napsal a obhájil v roce 2002 na katedře anglického jazyka pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucí diplomové práce byla Mgr. Kamila Vránková, PhD., oponentkou Dr. Jiřina Johanisová. Na jazykové korekci se podíleli Hana Veselá, Květa Lojdová a Richard Říha.

Když jsem přemýšlel o možném tématu své budoucí diplomové práce, měl jsem pouze mlhavou představu o tom, že by to mělo být „něco na téma SF“. Současně jsem se však podvědomě poněkud obával toho, že by takovýto námět nemusel být přijat právě s nadšením, neboť vědeckofantastická literatura se mnohdy stále ještě netěší takové vážnosti, jaké požívají ostatní oblasti literatury. To mi však vnuklo myšlenku napsat pojednání o tom, v čem tkví kořeny tohoto jevu. Opětovně jsem si tedy prostudoval nejrůznější podklady týkající se angloamerické SF, abych zjistil, „co že to vlastně byl ten Zlatý věk“. Dostupné informace byly dosti kusé, i když dostačující k tomu, abych si o problematice učinil základní představu. Zjištění, že tzv. Zlatý věk představuje pro českého čtenáře poměrně neznámou oblast vědecko-fantastické literatury, kterou se u nás (pokud je mi známo) v podobném rozsahu ještě nikdo nezabýval, mi nakonec dodalo odvahy prezentovat tento námět jako možné téma mé diplomové práce.

SF Encyclopedia
The Science Fiction Encyclopedia (kresba Frank R. Paul)

Návrh byl naštěstí přijat velmi vstřícně a mohl jsem se tedy pustit do shromažďování materiálů. Průzkum domácího knižního trhu nepřinesl očekávané výsledky, bylo tedy třeba obrátit se jinam. E-mailová korespondence s americkými a kanadskými antikvariáty nakonec přinesla úspěchy zejména co se primární literatury týče; kapitální úlovek ovšem znamenala slavná Nichollsova The Science Fiction Encyclopedia, kniha, která již dvakrát získala cenu Hugo jakožto nejlepší teoretické dílo SF. Neméně přínosné se ukázaly být i životopisy autorů Zlatého věku a jejich předmluvy a komentáře k různým antologiím, sestaveným z povídek a románů tohoto období. Mimořádně užitečným zdrojem informací byl i internet, kde je vedle nejrozmanintějších údajů různého stupně spolehlivosti k nalezení i množství seriózních studií týkajících se literatury science fiction. Stálým pomocníkem se mi stala zejména Internet Speculative Fiction Database, rozsáhlá databáze autorů SF a jejich děl. Ta sice není úplná, k dokonalosti jí však mnoho neschází.

[1] Tato práce rozlišuje „Zlatý věk“ a „zlatý věk“ – v prvním případě se jedná o označení konkrétního období ve vývoji americké SF, v případě druhém o obecný pojem.

Práce vznikla na základě využití zmíněných pramenů a předchozí dlouholeté četby literatury science fiction. Jejím cílem je poskytnout přehled o vývoji americké časopisecké SF se zaměřením na období tzv. Zlatého věku[1].

Toto období bylo třeba nejprve časově vymezit a stanovit, v čem spočívá jeho výjimečnost; této problematice se věnuje první kapitola. Porozumění Zlatému věku samotnému by pak nebylo možné bez znalosti předchozího vývoje tzv. pulpových magazínů (viz druhá kapitola). Vzhledem ke své rozsáhlosti je daná problematika (u nás nepříliš známá) pro potřeby této práce pojednána pouze ve vztahu k magazínové SF. Příslušná kapitola se tudíž zabývá především vznikem a vývojem prvních SF časopisů.

Třetí a čtvrtá kapitola pak sledují proměny a obohacování původního pojetí SF v průběhu třicátých let. Na zjištěných skutečnostech staví kapitola pátá, zabývající se detailně změnami v žánru, jež z tohoto vývoje vyplynuly. Zabývá se časopiseckou SF čtyřicátých let, a to konkrétně jak vývojem klíčového časopisu Astounding Science Fiction, tak analýzou některých typických témat a aspektů tehdejší tvorby (šestá kapitola).

Sedmou kapitolu potom tvoří profily nejvýznamnějších spisovatelů Zlatého věku. Pro její zařazení rozhodl fakt, že tato forma umožňuje demonstrovat zjištěné poznatky na konkrétní tvorbě jednotlivých autorů, jejichž raná díla jsou u nás navíc takřka neznámá (resp. v případě mnoha spisovatelů se jedná o tvorbu celou).

Závěrečná kapitola se pak zabývá příčinami konce Zlatého věku. Naznačuje ve stručnosti směr dalšího vývoje a v závěru se zamýšlí nad vlivem Zlatého věku na SF současné doby.

Tato práce obsahuje pouze běžně užívané zkratky. Platí to i o značce „SF“, jež je upřednostňována před neodbornou variantou „sci-fi“. Veškeré názvy literárních děl a názvy časopisů jsou označeny kurzívou. Práce obsahuje i určité množství citátů a synopsí, jež jsou od vlastního textu vždy odděleny do samostatných odsazených bloků. 

Kde je to možné, jsou citáty uváděny v původním znění. To je důsledkem toho, že diplomová práce, jež je základem těchto stránek, byla napsána pro katedru anglického jazyka. Jsem si vědom toho, že tato skutečnost může pro některé čtenáře představovat jistou překážku. Většina citátů je však uvedena pouze pro ilustraci, neměly by tudíž nikterak bránit v porozumění vlastnímu textu.

Taktéž bibliografické citace se řídí anglickým vzorem, pouze s tím rozdílem, že názvy vydaných knih nejsou podtrženy, nýbrž vyvedeny tučně. Názvy článků jsou psány kurzívou. Rozhodujícím faktorem je vždy rok prvního vydání díla, pokud možno v časopisecké podobě. Pro bližší údaje o dalších vydáních doporučuji návštěvu Internet Speculative Fiction Database.

Doufám, že tato práce bude přínosem pro každého, kdo se o zajímá o vývoj science fiction.

Na závěr bych chtěl ještě poděkovat Pavlu Houserovi ze serveru ScienceWorld, BoboKingovi a Ondřeji Jirešovi ze serveru Fantasy Planet, jakož i Janovi "Guru" Pechancovi ze serveru SciFi World za jejich zájem a za zveřejnění této práce na jejich serverech.

Martin Diviš, Znojmo, březen 2003


© Martin Diviš 2002