2. Počátky magazínové SF v USA

Zlatý věk SF byl vyvrcholením mnohaletého vývoje. První specializovaný SF časopis vznikl až v roce 1926. Fantastické povídky, např. od H. G. Wellse, se ale vyskytovaly již od osmdesátých let devatenáctého století v časopisech jako byly např. Strand Magazine, Idler či McClure’s Magazine. Mnohem většího prostoru se jim však dostalo až s příchodem tzv. pulpů.

2.1. Cesta ke vzniku pulpových magazínů

Pulpy („pulp magazines“) se zrodily na konci devatenáctého století, kdy do Spojených států přijížděly miliony imigrantů z Evropy. Většina z nich byli chudí dělníci, pro něž tehdy neexistoval žádný cenově dostupný zdroj krásné literatury. Paperbacky začaly vycházet až ke konci třicátých let dvacátého století a knihy s pevnou vazbou byly pro čtenáře, kteří vydělávali jen několik dolarů denně, příliš velkým luxusem.

Western Story Magazine
Western Story Magazine

Na trhu již tou dobou existovala spousta časopisů tištěných na křídovém papíře, tzv. slicks, jako např. Collier’s, Cosmopolitan či Saturday Evening Post. Nové způsoby distribuce a rozmach reklamy totiž znamenaly společně s novými postupy při výrobě papíru doslova revoluci ve vydávání časopisů – z komodity pro úzký okruh vzdělaných se na počátku osmdesátých let devatenáctého století stal obchodní artikl pro široké masy (náklady nejúspěšnějších magazínů dosahovaly až půl milionu výtisků) – tím spíše, že gramotnost tehdy již byla v USA poměrně vysoká.

V těchto časopisech samozřejmě nacházely vedle článků a poezie svoje místo i povídky; pro chudé dělníky však časopisy tištěné na křídovém papíře byly často velice drahé (i když tomu tak zdaleka vždy nebylo), především však pro ně nebyly ani příliš přitažlivé. Slicky totiž byly zaměřeny na čtenáře převážně ze středních a vyšších středních vrstev společnosti.

[1] Zde konkrétně se jedná o časopisy Buffalo Bill Weekly, Nick Carter Weekly a Jesse James Weekly.
[2] Významným vydavatelstvím bylo např. Street Smith.

Jediný zdroj krásné literatury pro chudší čtenáře představovaly tzv. dime novels (volný český překlad zní „šestákové romány“). Označení je odvozeno od názvu americké mince v hodnotě 10 centů, což byla právě původní cena těchto časopisů (později s příchodem levnějšího papíru klesla přesně na polovinu). Šestákové romány přinášely každý týden na třiceti dvou stranách vždy nové dobrodružství nějakého superhrdiny – pistolníka Buffalo Billa, detektiva Nicka Cartera, psance Jesseho Jamese[1] apod. Jejich příběhy vycházely v obrovském množství[2], literární kvalitou však příliš nevynikaly. Navíc ani samotné jejich náměty příliš neoslovovaly dospělé čtenáře; byly zaměřeny na příliš mladé publikum. Vznikla tak situace vhodná pro nástup nového literárního média, kterým se staly právě pulpové magazíny.

[3] Vycházel v letech 1882–88.
Railroad Stories
Railroad Stories

Vynález nového formátu je připisován Frankovi A. Munseymu, vydavateli dětského časopisu The Golden Argosy[3]. Ten se v roce 1896 rozhodl pro radikální změnu: zaměřil se na odrostlejší čtenářstvo a vypustil z časopisu články a poezii. Nový magazín, přejmenovaný jednoduše na Argosy, nabízel velký výběr fikce za nízkou cenu. Aby co nejvíce snížil náklady, nechal Munsey časopis tisknout na laciný papír, vyrobený nově objeveným procesem chemického zpracování dřevěné drti (anglicky „wood pulp“) – pojem „pulp“ se brzy vžil jako označení nového typu časopisu.

Papír, na kterém byly pulpy tištěny, byl hrubý a savý, se zvláštním ostrým zápachem. Vysoký obsah kyseliny způsoboval, že brzy žloutl. Protože jednotlivé listy byly poměrně silné, tloušťka časopisu nezřídka přesahovala až jeden a půl centimetru. Typické rozměry byly 25 × 18 cm. Listy nebyly na okrajích rozřezané a celkově laciný vzhled ještě umocňovala pestrobarevná křiklavá obálka, zdobící všechny pulpové magazíny. Hlavní charakteristikou pulpů však byl především jejich specifický obsah (viz níže).

Love Stories
Love Stories

Na přelomu století tedy ovládaly trh dva formáty: zavedené časopisy rodinného typu pro čtenáře z vyšších středních vrstev, tištěné na křídovém papíře (tzv. slicks) a nové časopisy pro méně vzdělané nižší střední vrstvy, tištěné na papíře laciném (tzv. pulps).

[4] Psaní pro časopisy tohoto typu podléhalo přísným pravidlům: např. ženské postavy zde nesměly být zobrazovány jako promiskuitní – vždy musely mít zájem jen o jednoho (vysněného) muže.

Nový formát slavil velký úspěch a ostatní vydavatelé postupně následovali příkladu Argosy. Na trhu se začaly objevily časopisy The Popular Magazine, All-Story, Top-Notch, Short Story, Blue-Book či Adventure. Úspěch pulpů zároveň znamenal začátek konce dime novels, zvláště po roce 1915, kdy nakladetelství Street & Smith dalo vzniknout řadě specializovaných pulpů konverzí původních edicí. Z Nick Carter Weekly tak vznikl Detective Story Monthly (založen roku 1915), z Buffalo Bill Weekly pak Western Story (založen roku 1919), Love Stories[4] (1921), mezi dalšími pak např. Railroad Mans Magazine a Ocean (oba založeny již roku 1906, resp. 1907 Frankem A. Munseym). Ve druhém desetiletí dvacátého století již dime novels živořily zcela ve stínu pulpů. Ty totiž za podobnou cenu nabízely více povídek a dokonce i lepší literární kvalitu.

[5] The Science Fiction Encyclopedia, ed. Nicholls, Peter (Garden City, New York: Doubleday & Company, Inc., 1979), str. 485. Dále jen The Science Fiction Encyclopedia.
[6] The Science Fiction Encyclopedia, str. 485.

Zpočátku se sice pulpy od zavedených slicků příliš neodlišovaly, jejich stránky se však brzy začaly plnit povídkami vykazujícími více obrazotvornosti, dobrodružství a originality. Pulpoví autoři kladli důraz na akci, romantiku, hrdinství, úspěch, exotická prostředí, fantastická dobrodružství často s milostnými motivy, a téměř vždy šťastný konec[5]. Spisovatelé tvořili často pod časovým i ekonomickým tlakem, neboť honoráře za povídky bývaly zpravidla výrazně nižší, než tomu bylo v případě křídových časopisů. Obsah i stylistická úroveň povídek odpovídala cílovému publiku, ačkoliv to není pravidlem – viz např. raná tvorba Jacka Londona[6].

Nejvýznamnějším a nejvlivnějším pulpovým autorem tehdejší doby byl Edgar Rice Burroughs, jehož první dvě povídky Under the Moons of Mars a Tarzan of the Apes publikované roku 1912 v časopise All-Story sklidily mimořádný úspěch (Burroughsovy pozdější knihy o Marsu pak byly zvláště významné pro žánry fantasy a SF).


© Martin Diviš 2002