2.5. Gernsbackův vliv na SF

Dalo by se říci, že Hugo Gernsback působil na SF přímo i nepřímo. Mezi přímé vlivy patřila samotná jeho publikační činnost. Gernsback rozpoznal, pojmenoval a definoval obsah nového žánru a začal ho aktivně šířit. Zde pak psal o tom, jak vlastně psát science fiction.

[1] Setkání fanoušků SF; zkratka z anglického slova convention.

Nepřímým vlivem bylo to, že poskytl žánru SF platformu pro jeho další rozvoj. Vytvořil tak základnu pro vznik fandomu a působiště pro nové autory. Sloupek dopisů editorovi byl jakýmsi fórem, kde čtenáři diskutovali o vývoji vědy a techniky a žánru samotného. Mnozí z nich se měli stát významnými spisovateli, kteří později formovali celou americkou SF. Poprvé se tak setkávali na stránkách SF časopisů již jako teenageři, diskutovali spolu, scházeli se, půjčovali si magazíny, zakládali fanouškovské organizace a později navštěvovali cony[1].

Charles D. Hornig a Hugo Gernsback pak roku 1934 prostřednictvím časopisu Wonder Stories založili organizaci Science Fiction League, která se stala profesionální základnou pro vznik fandomu.

[2] Jenkins, Henry, Media and Imagination: A Brief History of American Science Fiction, Massachusetts Institute of Technology, 1997 (aktualizace 7. 7. 1997)

Podle Henryho Jenkinse[2] měla skutečnost, že Gernsback vytvořil pojítko mezi radioamatéry a science fiction, velký vliv na to, jak americká SF nahlížela na komunikační technologie. Mnoho autorů rané SF si představovalo první kontakt lidstva s mimozemskou inteligencí právě prostřednictvím rádiových vln. Jiní ve svých dílech zobrazovali společnost budoucnosti, kde síť globálních telekomunikací přispěla k lepšímu porozumění mezi národy, což vedlo k definitivnímu vymizení válek. Poukazovali přitom na šíři vzdělání, kterou by bylo možné tímto způsobem předat lidem i v těch nejodlehlejších koutech světa.

[3] Moskowitz, Sam, Explorers of the Infinite; Shapers of Science Fiction (Cleveland: World Pub. Co., 1963).

[4] Aldiss, Brian Wilson, Billion Year Spree; The True History of Science Fiction (Garden City, New York: Doubleday & Co., 1973).

V názorech na to, nakolik byl vliv Hugo Gernsbacka na (ranou) SF přínosem, se odborníci různí. Sam Moskowitz ho nazval „otcem science fiction“[3], zatímco Brian W. Aldiss tvrdí, že Gernsback svým důrazem na vědeckou přesnost zavedl do žánru ubíjející doslovnost[4] („deadening literarism“). Jisté je, že za Gernsbackovy éry žánrová SF neprodělávala žádný kvalitativní, nýbrž pouze kvantitativní rozvoj a soustředila se do specializovaných časopisů.

[5] Hugo je jakousi protiváhou k ceně Nebula, kterou naopak uděluje komise složená z odborníků.

[6] Oficiální stránka se nachází na této adrese; jedná se ospolečný projekt Kansas City Science Fiction and Fantasy Society a Center for the Study of Science Fiction at the University of Kansas.

Fanoušci ovšem vesměs Gernsbackův přínos oceňují – pojmenovali po něm prestižní literární cenu, kterou od roku 1953 udělují na světových conech nejlepším (většinou americkým, zřídkakdy i anglickým) počinům roku v oblasti SF[5]. Oficiální název ocenění zní sice „Science Fiction Achievement Award“, téměř výhradně se však užívá jeho původně neformální varianty (od roku 1958 oficiální) „Hugo“. Sám Gernsback obdržel speciální cenu jakožto „otec magazínové SF“ (Father of the magazine SF). Roku 1996 jeho jméno vstoupilo též do Síně slávy science fiction a fantasy (Science Fiction & Fantasy Hall of Fame)[6]. Jako zajímavost je možno uvést i to, že po Gernsbackovi je pojmenován i jeden z kráterů na Měsíci.


© Martin Diviš 2002