7.4. Theodore Sturgeon (1918 – 1985)

Theodore Sturgeon
Theodore Sturgeon

Theodore Hamilton Sturgeon, narozen jako Edward Hamilton Waldo, přijal jméno svého nevlastního otce. Měl neveselé dětství a dostalo se mu jen omezeného vzdělání. Než se začal věnovat psaní science fiction, vystřídal velké množství profesí. Nabyté zkušenosti pak často promítal přímo do svojí tvorby. Společně s van Vogtem, Asimovem a Heinleinem byl Sturgeon v době Zlatého věku hlavní oporou Astoundingu.

[1] Astounding Science Fiction, září 1939.
[2] Unknown Fantasy Fiction, srpen 1940.
[3] Astounding Science Fiction, duben 1941.
[4] Unknown Fantasy Fiction, únor 1941.
[5] Unknown Fantasy Fiction, únor 1941 pod pseudonymem E. Hunter Waldo.
[6] Unknown Fantasy Fiction, červen 1941.
[7] Astounding Science Fiction, listopad 1944.
[8] SF magazín zaměřený spíše na „měkké vědy“.

Když ho roku 1939 objevil John W. Campbell Jr. pro science fiction, měl již Sturgeon určité zkušenosti s psaním povídek mimo žánr. Svou kariéru spisovatele SF započal Sturgeon povídkou Ether Breather[1]. Více než Astounding mu však svým zaměřením vyhovoval spíše doprovodný magazín Unknown. Ne náhodou končí jeho první spisovatelské období zánikem tohoto časopisu. Během prvních tří let přispěl Sturgeon do obou časopisů více než dvěma desítkami povídek, z nichž např. It[2] a Microcosmic God[3] patří i k jeho nejznámějším. Z dalších jmenujme např. Shottle Bop[4], The Ultimate Egoist[5], Yesterday Was Monday[6] či Killdozer[7]. Publikoval i pod pseudonymem (E. Waldo Hunter resp. E. Hunter Waldo), pokud měl v jednom čísle více povídek.

Období po druhé světové válce bylo Sturgeonovým obdobím nejplodnějším. Ačkoliv svoje povídky nadále vydával v Astoundingu, stále více jich prodával i ostatním časopisům. Bylo to pravděpodobně tím, že hard SF, jež byla doménou Astoundingu, mu nikdy příliš nevyhovovala. Od roku 1950 se pak stal stálým přispěvatelem Galaxy[8].

Lákala ho romantičtější témata, která však dovedl zpracovat velice osobitým a originálním způsobem. Ve Sturgeonových pracích se ponejvíce odrážel jeho komplikovaný manželský život (byl mnohokrát ženat) a jeho povídky se stále více zabývaly láskou a sexem v jejich nejrůznějších podobách. Příkladem budiž The World Well Lost o mimozemšťanech, kteří jsou vyloučeni ze společnosti kvůli své homosexualitě. Pro svů sympatizující pohled na homosexualitu byla tato povídka první svého druhu.

[9] Poprvé roku 1952 jako povídka, o rok později pak v románové podobě.
[10] Poprvé publikováno roku 1970.

Za povídku More Than Human[9] získal Sturgeon roku 1954 cenu International Fantasy Award, za povídku Slow Sculpture[10] pak Huga (1971) i Nebulu (1970) zároveň a roku 1985 mu byla udělena cena World Fantasy Award za životní zásluhy.

Sturgeonův poetický literární styl a odhodlání prosazovat vlastní témata ovlivnily zejména v šedesátých letech další autory, jako byl např. Samuel R. Delany.


© Martin Diviš 2002