8. Konec Zlatého věku SF

[1] Plus další různé varianty v letech následujících. Současný název časopisu zní Analog Science Fact & Fiction.
[2] Vydavatel Mercury Press. [3] Vydavatel Worlds Editions.
[4] Od roku 1954 Boucher sám.

Na počátku padesátých let se Campbellovo působení v čele Astoundingu stávalo stále více kontraproduktivním. Začala se u něj výrazně projevovat záliba v různých okrajových oblastech vědy: svět tehdy právě prožíval „boom“ létajících talířů a Campbell ho bral vážně, podobně jako mimosmyslové vnímání. O jeho nadšení pro dianetiku zde již byla řeč. K tomu všemu se ještě snažil prezentovat SF jako nástroj předvídání budoucího vývoje vědy a techniky (např. Deanův pohon, Hieronýmův stroj apod.), což bylo zcela nereálnou snahou učinit z literatury součást vědy. Tomu všemu Campbell přizpůsoboval výběr povídek a řada autorů se snažila jeho požadavkům vyhovět. Klíčoví autoři od Campbella vesměs odešli, aby našli nové pole působnosti v nových konkurenčních magazínech, konkrétně v The Magazine of Fantasy & Science Fiction a v Galaxy Science Fiction.

John W. Campbell, Jr. setrval v pozici editora Astounding Science Fiction (přejmenovaného v únoru 1960 na Astounding Science Fact & Fiction a v říjnu téhož roku na Analog Science Fact, Fiction[1]) až do své smrti v roce 1971. Časopis získal od fanoušků řadu ocenění, vychází dodnes a zůstává nadále nejprodávanějším SF periodikem. Velký důraz je stále kladen na hard SF.

Startling Stories
Startling Stories, leden 1950 (kresba Earle Bergey)

Od roku 1945 navíc Astounding čelil stále silnější konkurenci časopisu Startling Stories. Jeho nový editor Sam Merwin dokázal z původně dětsky orientovaného dobrodružného magazínu vytvořit seriózní SF titul s povídkami a romány Frederica Browna, Arthura C. Clarka, Raye Bradburyho, Henryho Kuttnera, Murraye Leinstera, C. M. Kornblutha, Jacka Vanceho a dalších.

Pro Astounding i Startling Stories však nastaly zlé časy, když na podzim roku 1949 vyšlo první číslo The Magazine of Fantasy and Science Fiction[2] a v říjnu 1950 první číslo Galaxy Science Fiction[3]. S nástupem těchto časopisů definitivně skončil Zlatý věk SF.

Best of F&SF
Výbor povídek z The Magazine of Fantasy and Science Fiction, 1956

The Magazine of Fantasy & Science Fiction vedla společnými silami dvojice editorů Antony Boucher a Francis McComas[4]. Ti hned od počátku zcela rezignovali na standardy pulpové SF a přihlásili se k odkazu křídových magazínů, jež formovaly povídkový žánr v době mezi válkami. Povídky publikované v jejich časopise musely splňovat současné standardy mainstreamové literatury. Největší důraz byl kladen na krátké prózy; novely a romány vycházely v The Magazine of Fantasy & Science Fiction spíše výjimečně.

Za dobu své existence získal časopis řadu ocenění, stejně jako díla v něm publikovaná – např. od Roberta A. Heinleina, Isaaca Asimova, Waltera M. Millera, Rogera Zelaznyho, Roberta Blocha, Daniela Keyese, Briana W. Aldisse a dalších. Na rozdíl od Astoundingu a Galaxy neměl The Magazine of Fantasy & Science Fiction svůj stálý okruh autorů, neboť se snažil být maximálně otevřený všem spisovatelům.

Galaxy Science Fiction
"Společnost chrámové hudby z Denebu" na obálce Galaxy Science Fiction (kresba Emsh)

Dalším vážným konkurentem Astoundingu byl časopis Galaxy Science Fiction. Jeho redaktorem byl H. L. Gold. Gold se zajímal o psychologii a sociologii (v těchto vědách měl i patřičné vzdělání), satiru a humor (s humornou povahou povídek korespondovaly vtipné obálky Eda Emshe). To vše se na výsledné podobě časopisu odráželo a Galaxy zaznamenal okamžitý úspěch.

H. L. Gold úspěšně napodobil Johna W. Campbella, Jr. udržováním stálého kontaktu se svými autory. Kvůli jeho agorafobii (důsledek válečných zážitků) se tak ovšem dělo převážně prostřednictvím telefonu. Mnohé ze slavných děl publikovaných v Galaxy vděčí za svůj vznik právě Goldovi.

Z nejslavnějších autorů Galaxy jmenujme Alfreda Bestera, Frederika Pohla, Damona Knighta, Clifforda D. Simaka, Fritze Leibera, Isaaca Asimova, Raye Bradburyho či Roberta A. Heinleina.

Galaxy
Galaxy Science Fiction (kresba Emsh)

Vedle Astounding Science Fiction, orientovaného převážně na hard SF, existovaly na trhu dva časopisy nepoměrně širšího záběru, otevřené novým tématům. SF trh se tak výrazným způsobem rozšířil a číst jeden časopis již nadále automaticky neznamenalo znát i celou tehdejší (magazínovou) SF. V této doposud značně omezené oblasti literatury vznikl nový prostor jak pro nové autory, jimž dosavadní pojetí SF nevyhovovalo, tak pro autory již etablované (ti pak mohli svou tvorbu rozvíjet novými směry). Zároveň však magazíny přestaly být jediným místem pro jejich uplatnění: po válce začala dodnes trvající éra levných paperbacků, která význam SF časopisů jako literárního média výrazně oslabila.


© Martin Diviš 2002